SKICROSS.CZ

Nový Zéland Mistrovství světa juniorů

 LAKE WANAKA, New Zealand (August 28, 2010).

 V alpském středisku Cardrona na Novém Zélandu dnes v rámci freestylového Mistrovství světa juniorů proběhl závod ve skicrossu.  Junioři neměli vyloženého favorita, kdy  titul získal méně zkušený nor  JUELL Didrik Bastian, který zatím neokusil žádný velký mezinárodní závod.  Druhý byl jeho podstatně zkušenější týmový kolega RING CHRISTENSEN Morten, který již bodoval ve Světovém poháru.
  Pro třetího rusa Georgy KORNILOVa byla medaile jistě také velkým překvapením.

  Naši dva jezdci postoupili do finálových jízd, kde vypadli v první jízdě. ale bohužel to bylo vše. Obsadili tedy celkově -  Jirka Čech coby benjamínek 14. a Tomáš Vrbický 16.místo.

 Titul mezi ženami získala papírová favoritka ( sedmá z olympijského Vancouveru) Fanny Smith ze Švýcarska, která měla de facto pouze jednu Top soupeřku , Kathrin Ofner z Rakouska. Ta obsadila druhé místo a na bedně ji doplnila ruska Yulia Livinskaya, pro kterou byla medaila také velkým úspěchem. V malém finále se ale úspěšně objevila na druhém a tedy celkově 6. místě
naše Simona Strychová a zaznamenala náš největší úspěch na Mistrovství.

  Na snímku krátce vede rakušanka Offner, ale těsně před cílem získá znovu svou ztracenou pozici švýcarská naděje disciplíny Fanny Smith a získává svůj premiérový titul. Vzhledem k jejímu věku určitě ne poslední...

Další informace z místa po závodě brzy přineseme.

Více zde
Výsledky zde 



 Následuje výpověď účastníků z exotického Nového Zélandu, ihned po příjezdu do českých krajů....

MSJ SX Cardrona

Postřehy z místa konání MSJ
Dojmy z dějiště letošního MSJ v akrobatickém lyžování a snowboardinku jsou ještě syrové a trochu emotivní po hektickém týdnu stráveném ve fascinujícím prostředí Nového Zélandu a zvláště pak po nekonečné cestě zpět okořeněné ztrátou ( blouděním ) části zavazadel.
Nový Zéland nás po příletu přivítal poněkud pochmurným počasím, které vládlo nad Christchurchem. Dojem však napravil přesun do dějiště konání, do městečka Wanaky, ležící u stejnojmenného jezera. Dorazily jsme asi po sedmihodinové cestě nádhernou krajinou do závěrečných příprav uvítacího ceremoniálu. Příjemná nálada a trochu vzrušení rozproudilo atmosféru klidného sportovně laděného městečka. Zahájení MSJ se stalo opravdovým svátkem a přitom nijak zvlášť neotřáslo pokojnou atmosférou městečka.
Hned druhý den jsme vyrazili do centra našeho zájmu - lyžařského střediska Cardrona. Tam se už v plném proudu rozjížděly jednotlivé disciplíny a nás nejvíce zajímala SX trať, ve které se na svůj zahajovací závod připravovaly boardercrossaři. První dojem byl pro někoho příjemným překvapením, pro někoho se trať stala noční můrou. Pravdou je, že trať byla perfektně připravená a přes svou náročnost a členitost byla maximálně bezpečná. Pravdou je, že se taková málokdy vidí. Ale byla to přeci jen trať pro snowboardy. Tak jsme byli zvědaví, jakou pořadatelé připraví pro nás. Pro někoho tato skutečnost byla kapkou naděje a doufání, že ještě dojde k nějakým zlidšťujícím úpravám, pro druhé nekonečné čekání, že konečná podoba tratě zůstane pokud možno nezměněna. Toto čekání a oboustranná nejistota bylo vyplněno tréninkem.
Konečně nastal předvečer oficiálního tréninku a náš první riders meetink. Tam jsme se dozvěděli základní informace o trati a jejich parametrech a o programu následujících dvou dní, které byly vrcholem naší účasti na MSJ. K trati bylo řečeno, že je náročná, ale bezpečná svou rychlostí. Celková délka kolem 1500 m, výškovým převýšením cca 160 m se podle zkušeností ze závodů snowboardistů předpokládaly časy něco málo přes minutu. S úsměvem bylo dodán, že tratě světového poháru bývají rychlejší. Nervozita neúměrně gradovala.
Konečně nastal okamžik pravdy a měly jsme možnost shlédnout trať v plné kráse. Opravdu nádhera, která naplnila naše očekávání doplněná překrásným mrazivým slunečním dnem. Krásná technická trať, na které se stále něco zajímavého dělo, s perfektně „vyšejpovanými“ klopenkami a rozmanitými figurami, které zdánlivě budily respekt, ale i příjemné očekávání. Atraktivnost trati byla v souladu s hlavní charakteristikou tratě a to byla bezpečnost. Samozřejmě, že se na trati objevila obtížná místa, ale jejich záludností bylo jejich přesné projetí bez zbytečné ztráty, než obava z jejich samotného zvládnutí. Po tréninku zavládla příjemná atmosféra a celkové uvolnění z předchozí nervozity. Ta však byla záhy vystřídána z předstartovní horečkou.
V den závodu nás přivítalo mlhavé počasí a úměrně blížícímu se startu houstla i celková atmosféra. Stoupající nervozita se projevila už i na tréninkových jízdách. Ty jsme pro jistotu zopakovaly a zdálo se, že by mohlo být vše v pořádku. První se do kvalifikační jízdy pustila Simona Strychová. Startovala asi z poloviny startovacího pole. Její jízda byla nervózní se spoustou chyb a ani její průběh, ani výsledný čas nebyl důvodem ke spokojenosti. V juniorech se jako druhý na trať vydal Tomáš Vrbický. Dvě třetiny se odehrávaly v klidné, vyrovnané jízdě, ale v dolní části přišla první velká chyba při nezvládnuté pyramidě. Ta ho stála nejen drahocenný čas, ale i ztrátu koncentrace a tak po projeté klopence na následující čtyřvlně, ve které si až doposud liboval, doskočil do protisvahu poslední vlny a dílo zkázy bylo dokonáno. Výsledný čas ho celkově zařadil na 16. pozici, což znamenalo postup do rozjížděk. Náš třetí závodník, Jirka Čech byl losem zařazen jako poslední „bodovaný“ závodník. Dlouhé čekání na startu a určitě nepřispělo psychické pohodě, ale jeho klidná povaha na něm nedala nic znát. Nakonec jeho celkem vyrovnaná jízda znamenala bezpečný postup do rozjížděk a nejlepší jízdu naší trojky. Po srovnání s ročníky narození ostatních závodníků, lze konstatovat, že jeho nástup do závodního dění můžeme považovat za vydařený.
Vlastní rozjížďky už byly více méně věcí štěstí, ale to rozhodovalo o celkovém umístění. A tak díky standardně zajetým jízdám Simony jsme se těšili z celkového 6. místa, což lze považovat za opravdový úspěch, ze kterého neměly čest se radovat některé favorizované závodnice. Na druhé straně pro Tomáše, kterého od postupu do vysněné osmy dělilo doslova pár centimetrů, které ztratil na šťastnějšího Australana. Těsně před bojující dvojicí dojel s náskokem asi 2 m nakonec vítězný Nor. Ve třetí rozjížďce se pokoušel o štěstí mladičký Jirka, ale přeci jenom rozjížďky jsou trochu i o zkušenostech a tak i dobře technicky vybavený Jirka ve skrumáži ostřílených borců neuspěl. Avšak jeho odstup byl minimální.
Zajímavostí bylo, že při vlastních rozjížďkách bylo minimálně pádů v kategorii juniorů ( pouze jeden ) a závodníci dojížděly ve vyrovnaných „vláčcích“ s minimálními rozestupy. Trať ani nenabízela příliš možností k předjíždění a tak se rozhodovalo převážně v první třetině trasy. Předchozí kvalifikační jízdy s poměrně velkými časovými odstupy se ve vlastních rozjížďkách příliš nepotvrdily. V kontrastu tomu však byly rozjížďky děvčat, kde o pády nebyla nouze ( i těch nejzkušenějších závodnic ) a tak úspěch se mohl dostavit u „trpělivých“ závodnic, které se nedopouštěly na trati chyb. O to více je třeba vyzdvihnout úspěch Simony, kterou její zkušenosti rozhodně nezklamaly.